5. září 2022
Paní Věra byla vášnivou chovatelkou psů s bohatými kynologickými zkušenostmi. A pokaždé když viděla na ulici roztomilého pejska, měla nutkání jít hned za ním a pohladit si ho. Jednoho dne se jí však tohle chování vymstilo.
„To je ale krásný pejsek,“ rozplývala se paní Věra, když na cestě domů uviděla roztomilého chlupáče s vrtícím ocáskem a barevným postrojem. Už předem tušila, že jí to nedá a bude chtít pejska podrbat za uchem. Jak si řekla, tak udělala. Přešla silnici a vydala se přímo k čmuchajícímu pejskovi a jeho majitelce.
Paní Věra věděla, co se sluší a patří, a tak předem oslovila majitelku a zeptala, zda si jejího psího parťáka může pohladit. Ještě předtím, než to stihla doříct, se stalo něco neočekávaného. Roztomilý kukuč pejska se náhle proměnil ve tvář připomínající dravou saň, která se po paní Věře začala ohánět svými velkými tesáky. Majitelka se snažila psa uklidnit, ale vše bylo marné. Pes vyskočil a paní Věru nemilosrdně pokousal.
Paní Věra, která byla stále ještě v šoku, se rozhodla celou situaci řešit a obrátila se na pojišťovnu s žádostí o kompenzaci. V tom ale narazila na problém. Její výpověď a výpověď majitelky psa se výrazně lišily. Majitelka psa tvrdila, že paní Věra na psa sahala bez svolení, paní Věra zase říkala pravý opak. Pravdou však bylo to, že paní Věra nebyla první, koho pes pokousal.
Ve chvíli, kdy pojišťovna odmítla poskytnout pojistné plnění, paní Věra napsala do D.A.S. A dobře udělala. Právníci jí nejdřív řekli stanovisko k samotnému nároku na náhradu újmy a škody a po domluvě kontaktovali majitelku psa, aby vše uhradila. Jak to nakonec dopadlo? I když se majitelka vykrucovala, výzvy právníků D.A.S. se nakonec zalekla a paní Věře poslala na účet 3.000 Kč. „Velké díky za to, že jste se mě zastali. Nevím, co bych si bez vás počala,“ řekla s vděčností paní Věra, která prý bude s hlazením cizích psů od teď mnohem opatrnější.