12. dubna 2018
Obrátil se na nás pan František, hudebník povoláním, že mu zaměstnavatel dal výpověď. Že prý je nadbytečný. Což byl ale pěkný nesmysl. Pan František byl vedoucím orchestru, první housle, a jen co se ho zaměstnavatel zbavil, jmenoval vedoucím nově přijatého hudebníka. Co jsme pro pana Františka udělali?
Neváhali jsme a okamžitě pověřili advokáta, aby u zaměstnavatele pana Františka uplatnil nároky plynoucí z neplatné výpovědi, ten je však odmítl a nám nezbylo nic jiného, než podat žalobu pro neplatné skončení pracovního poměru. U soudu se zaměstnavatel bránil, že v březnu 2014 našemu klientovi předal dokument označený jako „Výpověď z pracovního poměru zaměstnavatelem“ ze dne 30. listopadu 2013 s tím, že pan František prý odmítl výpověď převzít. To však nebyla pravda, protože ten den panu Františkovi dal zaměstnavatel pouze návrh dohody o rozvázání jeho pracovního poměru, kterou pan František neuzavřel. Proto byla výpověď platně doručená až v březnu 2014. Zaměstnavatel ale trval na svém, pracovní poměr byl ukončen dříve a naše žaloba je tak opožděná.
V prvním stupni soud překvapivě naši žalobu zamítl, a to dokonce aniž by vyslechl jediného ze svědků, které jsme navrhovali. S tím jsme se odmítli smířit a podali jsme odvolání. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc zpět k dalšímu řízení. Výsledkem byl rozsudek, který jasně řekl, že výpověď je neplatná.
Pan František poté absolvoval schůzku se svým zaměstnavatelem, kde zaměstnavatel předložil dohodu o ukončení pracovního poměru. Ta však neobsahovala žádnou zmínku o náhradě mzdy za dobu, ve které již zaměstnavatel nevyplácel panu Františkovi mzdu. A to by v tom byl čert, aby to šlo jako po másle. Zaměstnavatel rozporoval nejen námi nárokovanou výši náhrady, tak i nárok samotný. Mimosoudní dohoda nebyla možná a my jsme proto museli přistoupit k další žalobě. Té soud dle našich předpokladů zcela vyhověl – disponovali jsme dostatečným důkazním materiálem svědčícím ve prospěch pana Františka, včetně znaleckého posudku, který jsme si pro jistotu nechali (na naše náklady) zpracovat. Zaměstnavatel následně panu Františkovi uhradil 845 000 korun!
Bez silného partnera v podobě D. A. S. by se pan František jen stěží domáhal svých práv a dost možná by to kvůli délce, nákladům a nejistotě celého procesu brzy vzdal. Takhle je ale vděčný, že jsme mu byli oporou.