12. prosince 2016
Že trvalé následky nejsou věcí zdravého rozumu, ale předpřipravených tabulek se přesvědčil pan Štefan. Jeho poraněné koleno se pojišťovna pokoušela vměstnat do jedné ze svých standardizovaných kolonek a hrozilo, že přes omezenou hybnost kloubu pan Štefan nezíská ani korunu z pojistného plnění. Pojišťovna trvala na svém, i když přišly na řadu znalecké posudky.
Pan Štefan je muž činu. Na rekonstrukci svého vlastního domu se chtěl aktivně podílet a začal hned u stavby lešení. Aby práce odsýpala, občas namísto použití žebříku z lešení prostě seskočil. Bohužel jeden z doskoků nevydržel jeho vnitřní meniskus a přední zkřížený vaz. Přišlo jedno bolestivé lupnutí a pak už operace a také dlouhá rekonvalescence, protože pan Štefan přišel o část menisku, a tak i o plnou hybnost kolene. Tím však nepříjemnosti neskončily.
Když pan Štefan požádal pojišťovnu o finanční kompenzaci trvalých následků, dozvěděl se, že dle oceňovacích tabulek jeho následky nedosahují minimálního rozsahu 10 %, a nenáleží mu tudíž žádná náhrada.
Zprostředkovali jsme panu Štefanovi vypracování znaleckého posudku, ze kterého vyplynulo, že rozsah trvalých následků odpovídá 10,5 %, a má tudíž nárok na pojistné plnění. Ani tehdy však pojišťovna nepovolila a změnila strategii - začala tvrdit, že se nejedná o následky úrazu, ale dlouhodobého onemocnění. Podali jsme tedy žalobu a zahájili soudní řízení. Po jednom a půl roce zdlouhavých jednání jsme zajistili vyplacení adekvátního pojistného plnění přesahujícího sto tisíc korun.