12. prosince 2017
Říká se, že kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. Jenže co když vám škodí, i když přijdete včas? Paní Jolana sehrála nechtěnou hlavní roli ve svátečním dramatu, když zůstala stát na nádraží, přestože nastoupila ještě před plánovaným odjezdem vlaku. Její Vánoce byly v ohrožení a sváteční nálada ta tam.
Předvánoční shon zahrnuje nejen urputný boj o poslední zbytky balicího papíru a chromé roští, které snad bývalo jedličkou. Během vrcholícího adventního období se také závodí o volná místa v hromadných dopravních prostředcích při cestě do domácích krajin. Paní Jolana si s vypětím všech sil mílovými skoky své místo u okénka vydobyla a s myšlenkou na maminčin bramborový salát již jen čekala na odjezd vlaku. Ovšem když se vlak dal do pohybu, zůstala nevěřícně stát. Doslova. Vlak odjel bez jejího vagonu.
Když se paní Jolana probrala ze šoku a představy mizejícího bramborového salátu, dožadovala se vysvětlení. Výpravčí ji však pouze odbyl, že kdyby nenastupovala do vlaku na poslední chvíli, slyšela by průvodčí, která všechny cestující před odjezdem o situaci informovala a požádala je o přesun do přední části vlaku. To si však paní Jolana nenechala líbit – vlak má přece jasný jízdní řád, ona nastoupila před termínem odjezdu, tak má nárok na vrácení jízdného!
Poradili jsme paní Jolaně, aby si hned na nádraží nechala vyhotovit protokol, vše zdokumentovala na fotografiích a zajistila si svědectví dalších spolucestujících. Pak paní Jolana využila jiného způsobu dopravy. Všechny dokumenty jsme zaslali dopravci spolu s jízdním dokladem náhradní dopravy a výzvou k uhrazení cestovného. Dopravci nezbývalo nic jiného, než paní Jolaně sváteční drama vykompenzovat.