12. srpna 2019
Pan Martin se živí jako autodopravce. Autodopravce mezinárodní silniční nákladní dopravy, abychom byli přesnější. S tím se pojí hromada papírování a potřebných povolení. Jedním z nich je tzv. eurolicence, kterou když u sebe řidič nemá, riskuje pěkně mastnou pokutu. A pan Martin ji neměl. Vlastně měl, ale málo...
Pro ty, kteří by se ptali, co to je ona eurolicence – zjednodušeně řečeno se jedná o doklad, který opravňuje českého dopravce k mezinárodní přepravě zboží pro cizí potřeby. V rámci vnitrostátní přepravy tento dokument potřeba není. Originál tohoto dokumentu musí být uložen v sídle společnosti, pro kterou řidič jezdí, a opis, vydaný krajským úřadem, musí u sebe mít řidič ve vozidle.
Když pana Martina v Rakousku kontrolovala policie, měl u sebe pouze kopii eurolicence ověřenou notářem. Všechno ostatní měl v pořádku – náklad, jeho váhu i zabezpečení, povinné přestávky, tachograf, povolení, smlouvy... Všechno. Rakouské správní orgány i kvůli tomu, že nezjistily žádné další pochybení, uložily panu Martinovi pokutu v minimální přípustné výši, tedy 1 453,- €. Nebylo to nejhorší, ale i tak by se jednalo o citelný zásah do jeho majetkových poměrů.
Po nastudování všech podkladů, které nám pan Martin dodal, jsme se po poradě s panem Martinem rozhodli vyzkoušet jedinou možnost, která v tu chvíli byla – požádat rakouské úřady o mimořádné snížení pokuty. Po konzultaci se spolupracujícími advokáty jsme zvolili strategii argumentace a sepsali pro pana Martina příslušnou žádost. Ten ji ve stanovené lhůtě rakouským úřadům odeslal a nezbývalo než čekat. Měli jsme upřímnou radost, když nám pak pan Martin po dvou a půl měsících sdělil, že mu rakouské úřady vyšly vstříc a snížili mu uloženou pokutu na třetinu.
Opět jsme tak dokázali, že D.A.S. své klienty na holičkách nenechává... :-)