3. dubna 2017
Navštívit kadeřníka a zaplatit popeláři. Objednat u číšníka, ale oběd chtít po instalatérovi. Asi tak nějak si svět představují podvodníci, kteří se dožadovali proplacení faktury od pana Miroslava. Využíval reklamní služby jednoho webového portálu, ale jiná firma od něj chtěla tyto služby uhradit. Když má, ať dá.
Lékaři nenesou zodpovědnost jen za lidské životy, ale také za prosperující živnost. Jejich povinnosti mají částečně také obchodní charakter. Panu Miroslavovi v ordinaci denně zvoní telefon s různými rádoby výhodnými nabídkami. Jednoho dne se mu ozval obchodník s nabídkou placené inzerce na webovém portálu, jehož služby pan Miroslav skutečně využívá. Pan Miroslav neměl momentálně zájem a odmítl, avšak rozrušen právě řešeným případem na otázku, zda může prodejce zaslat fakturu, nedopatřením odpověděl, že ano. A pak se nestačil divit.
Během několika dní skutečně dorazila faktura. Tvářila se, že ji vystavila společnost, se kterou pan Miroslav v minulosti spolupracoval. Lišila se jen v drobných, ale zásadních detailech, jako je číslo bankovního účtu. Pan Miroslav nesrovnalosti naštěstí na poslední chvíli odhalil a fakturu stornoval. Myslel si, že se tak vše vyřešilo. Jenže společnost, která fakturu vystavila, peníze začala vymáhat. A tak jsme se do jednání vložili my.
Upozornili jsme společnost, že dle našich informací nedošlo k uzavření kupní smlouvy, a to ani po telefonu. Požádali jsme o předložení záznamu telefonického hovoru, kde by klient smlouvu potvrdil. Společnost nebyla schopná dodat jakékoli důkazy, že je její jednání oprávněné, a tak musela od vymáhání upustit. A pan Miroslav se může dál soustředit na své pacienty.