31. července 2017
Šéf je šéf a kamarád je kamarád. Když se sejde obojí naráz, přináší to nesporné výhody, ale také řadu problémů. O tom, že tykání se šéfem výplatu nezajistí, se přesvědčil pan Ota. Znenadání mu zaměstnavatel přestal vyplácet mzdu. A finanční potíže, do kterých se kvůli tomu pan Ota dostal, ho nezajímaly. Z přátelského a bezproblémového kolegy se stal chladný a odtažitý nadřízený.
Kávička při odpolední pauze, náruživá diskuze o adeptech na vítěze ligy nebo vtípky na adresu konkurence – dobré vztahy se zaměstnavatelem dokáží často zpříjemnit náplň pracovního dne. Byl to také jeden z důvodů, proč pana Otu jeho zaměstnání tolik bavilo a vykonával jej podle nejlepšího vědomí a svědomí. Na jeho loajalitě by se daly skály lámat. Pracoval zodpovědně a ochotně a jeho zaměstnavatel si toho léta velmi cenil.
Jednoho dne však nastal zlom a pan Ota začal postrádat na svém účtu mzdu. Nejprve jen čas od času, a tak si pan Ota pro sebe zaměstnavatele omlouval, že měl jistě nějaké nenadálé výdaje. Později se však intervaly prodlužovaly a nakonec pan Ota přestal dostávat mzdu úplně. Navíc zjistil, že mu jako řidiči bylo kráceno stravné. Když se kvůli chybějícím výplatám ocitl ve finanční tísni, důrazně na svého zaměstnavatele apeloval. Ale bez výsledku. Našel si proto nové zaměstnání a požádal nás o pomoc s vymáháním dlužné částky.
Zaměstnavatel měl opravdu hroší kůži a ani mimosoudní vyjednávání s naším advokátem neskončilo dohodou. Připravili jsme proto žalobu zahrnující klientovy nároky na dlužnou mzdu, krácené stravné a náhradu mzdy za výpovědní dobu. Soudní řízení trvalo sedm let. Odborná právní pomoc, shromážděné důkazy a také svědectví Otových kolegů nakonec pomohly případ dovést do zdárného konce.