4. března 2020
Některé činnosti děláme zcela automaticky, aniž bychom o nich přemýšleli. Pan Martin si na ozdravném pobytu v lázních takřka amputoval prst lehátkem. Hoteliér sice přislíbil celou věc řešit, jeho pojišťovna ale nastavila panu Martinovi záda.
Pan Martin vyrazil na týdenní pobyt do krásného lázeňského hotelu. Týden plný odpočinku se přetočil o 180 stupňů, když hned první den po dopoledních procedurách vyrazil pan Martin relaxovat k hotelovému bazénu. Při usedání na polohovací lehátko mu prsty jedné ruky vklouzly mezi uvolněný sedák a nohu lehátka, na které vzápětí dosedl. Vlastní vahou si tak pan Martin doslova amputoval poslední články ukazováčku, prostředníčku a prsteníčku na levé ruce. Ty mu zůstaly viset pouze na kouscích kůže.
Od zakrváceného bazénu byl pan Martin okamžitě odvezen rychlou záchrannou službou do nemocnice, kde podstoupil nezbytný chirurgický zákrok. Ještě během rehabilitací se obrátil pan Martin na provozovatele hotelu s požadavkem na odškodnění újmy, která mu vznikla. Provozovatel hotelu panu Martinovi přislíbil, že újmu rozhodně odškodní a předal věc své odpovědnostní pojišťovně. Ta však panu Martinovi odeslala dopis, ve kterém mu sdělila, že se hotel nedopustil žádného pochybení nebo porušení zákona, jelikož lehátka byla pracovníky hotelu pravidelně kontrolována a žádná závada odhalena nebyla. S takovýmto závěrem se ale odmítal pan Martin smířit, a proto předal věc k řešení nám do D.A.S., své pojišťovně právní ochrany.
Ihned jsme pečlivě prostudovali podklady, které nám pan Martin ke své záležitosti poskytl a rázem nám bylo jasné, v čem je zakopaný pes. V pojišťovně posuzovali odpovědnost hotelu pouze z pohledu, zda byla prováděna pravidelná kontrola lehátek. Na věc je ale bylo třeba dívat se i z jiného pohledu zákona, a to ve světle pravidla, že ten, kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti (hotel), nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Podstatné tedy bylo, že újma byla způsobena věcí (lehátkem), kterou hotel při své činnosti využíval. Mimosoudní jednání bohužel nikam nevedla, a proto bylo nutné vše řešit soudní cestou.
V zastoupení pana Martina jsme podali žalobu k příslušnému soudu. Ačkoliv se hotel s pojišťovnou jako vedlejším účastníkem bránily, seč mohly, přičemž argumentovali zejména tím, že lehátka byla pravidelně kontrolována a že si pan Martin musel počínat krajně neopatrně, pokud si lehátkem dokázal přivodit takový úraz, dal soud nakonec za pravdu nám a panu Martinovi. Celkem panu Martinovi přisoudil odškodnění za bolest a ztížení společenského postavení, jakož i za ušlý výdělek částku 247.670,- Kč. Poté, co rozsudek nabyl právní moci, se hotel již dále nebránil a odškodnění panu Martinovi vyplatil, a to současně s náhradou nákladů řízení, která se vyšplhala na bezmála 84.000,- Kč.